Léta meziválečná

Málokdo ví, že po první světové válce se etničtí Němci nemohou smířit s vyhlášením samostného státu Československa v našem okolí na Moravsku Třebovsku vziká provincie Sudety, resp.  Politický útvar Provincie Sudety (Provinz Sudetenland, 29.10.-18.12.1918) vznikl v reakci na vyhlášení samostatného čs. státu a jeho představitelé, podobně jako představitelé několika dalších oblastí, deklarovali svou příslušnost k nedávno (21.10.1918) vzniklé Rakouské republice. Útvar zahrnoval území přibližně tvaru kosočtverce mezi městy Moravská Třebová, Olomouc a Opava. Do poloviny prosince t.r. byl čs. ozbrojenou mocí zlikvidován.

1919 je ve znamení měnové reformy z přechodu rakousko-uherské koruny na československou korunu v poměru 1:1. 

 

V roce 1919 se konají nejen v Ludmírově volby. Výsledek voleb je v Ludmírově následující.

1. Československá strana lidová

2. Republikánská strana československého lidu a domoviny, tzv. agrárníci.


     V Ludmírově obyvatelé dále v letech 1920-1938 volí Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu neboli agrárníky. Vůdčím duchem této nejsilnější české a moravské strany, symbolizované zeleným čtyřlístkem, je až do své smrti Antonín Švěhla. Po něm přebírá štafetu Rudolf Beran. Právě on se prosadí jako premiér republiky v období mezi mezi Mnichovskou dohodou (konec září 1938) a počátkem protektorátu (březen 1939). Jeho mandát trvá přesně od 1. prosince 1938 do 27. dubna 1939. Třebaže s Němci nekolaboruje bude po roce 1945 odsouzen a jeho agrárnická strana dostává zákaz činnosti.

 

V roce 1919 je zvolen starostou Adolf Šnévajs z Ludmírova, č.p. 12.  I náměstek J. Navrátil.

Založení družstevní záložny v Ludmírově

      Dne 16. listopadu 1919 je založena v Ludmírově družstevní záložna, která má chránit občany před lichvoumá mi jim pomoci. 16.11.1919 na valné hromadě je v čele s Antonínem Šnévajsem ustanovena Reifeisenka s heslem: "Pro lid!" 

     A jaký byl v Ludmírově podzim 1919? Kroniky uvádějí, že to byl chladný rok. Sníh přišel brzy. Mnohé brambory a řepy zůstaly a jsou pod sněhem.

Počet obyvatel 1920

 

V roce 1920 má Ludmírov 463 obyvatel, Dětkovice mají 109 obyvatel.

 

V té době snad každý obyvatel Ludmírova zná sokolský pochod Lví silou od J.F.Pelze.

Lví silou, vzletem sokolím kupředu kráčejme
a drahé vlasti v oběti své síly snášejme.
A byť i cesta daleká, ta Sokolíka neleká,
jen mužně, statně kupředu, vždyť drahá vlast čeká!

Vlast máti až nás zavolá,
co věrné dítky své,
tu mocná paže Sokola
zlé škůdce v souboj zve!
Tož blahá bude naše slast
za oběť svůj i život klást,
to svaté heslo Sokola:
za národ, právo, vlast!

Jen, bratři, silou hrdinnou
svou hajme vlast i řeč,
to chloubou buď nám jedinou
a pro ni spějme v seč.
A potom teprv v spásný den
nám vzejde krásný, zlatý sen,
pak sluncem jasným bude plát
nám povždy volnost jen.

 1921 - je v Ludmírově zaznamenána epidemie úplavice. 

  

V roce 1922 je za 120 Kč koupena pamětní kniha pro zaznamenávání událostí. Tuto knihu zakoupil starosta Ludmírova A. Šnévajs.

Roku 1923 je zvolen starostou obce Ludmírova Vilém Čapka z Ludmírova, č.p. 11.

 

Roku 1927 je zvolen starostou obce Ludmírova Bohumil Faltýnek z Ludmírova, č.p. 27.

 


 

 Návštěva dr. E. Beneše v Ludmírově

 Ve dnech 21. - 26.8.1937 probíhá v našem kraji (Ludmírov - Kladky) velké vojenské cvičení, tzv. vojenské manévry. Těmto mévrům přihlížel také prezident tehdejší Československé republiky dr. E. Beneš. Manévry se konaly v místech kudy prochází tzv. "Napoleonka. V tomto prostoru byly rozmístěny protiletadlové kanóny, které byly maskovány. 

 Ludmírovem projel 25.8.1937, byl vítán představiteli obce, obyvatelstvem a hudbou.

 

Fortifikace

 

Z politických důvodů z hlediska obrany země před Německem, přitstoupila republika v druhé polovině 30. let ke stavbě fortifiace - opevnění. Na výstavbě tohto opevnění našli pracvní uplatnění také občané Ludmírova.

 

"Německo není válečnický národ. Je to vojenský národ, a to znamená, že nechce válku ale také se jí neobává. Miluje mír, miluje však také svou čest a svobodu."

                                                                           Adolf Hitler v řeči k Říšskému sněmu roku 1938

 

Mnichovská dohoda

     S těžkým srdcem a hořkostí vnímají občané Ludmírova politické dění roku osmatřicátého. Snahy Německa o Československé území jsou čím dál důraznější. V pohraničí dochází k řízeným provokacím sudetských Němců, kteří mají sloužit Hitlerovi jako záminka pro územní zábor a to vše pod pláštíkem jejich ochrany. V očekávání se oči a mysl upínají k západním demokratickým spojencům Anglii a Francii. Zejména poslední dekáda v září 1938 je překotným obodbím. Obyvatelé Ludmírova diskutují o budoucím možném vývoji, s očekáváním vyčkávají další vývoj událostí a zprávy, obávají se války. Otevřeně se mluví o válce.

30. května 1938 vydává A. Hitler válečnou směrnici k útoku na Československo.

19. září 1938 vyzývají vlády Anglie a Francie Českoslovensou republiku, aby postoupila oblasti s více jak 50% Němci Říši. Na tento požadavek řekla Českosloveská vláda jasné NE!

21. září 1938 však předložili velvyslanci Anglie a Francie Československu ultimativní požadavky na což vláda kývla. V republice probíhá vlna demonstarcí jako projev nesouhlasu.

22. září 1938 probíhá generální stávka, která vede k pádu Hodžovy vlády a je jmenovaná úřednická vláda vedená generálem Janem Syrovým.

23. září 1938 je v Československ vyhlášena všeobecná mobilizace. Československo dokázalo během 5 dnů shromáždit 1 128 000 odhodlaných mužů do zbraně k obraně republiky. Mobilizačnímu rozkazu neuposlechlo 126 000 lidí, z toho 100 000 Němců. O dva dny později československá vláda strikně odmítá Hitlerovy požadavky.

 

26. září 1938 vysílá Chamberlein svého vyjednavače k Hitlerovi do Berlnía.

28. září 1938 Chamberlein požádal Mussolinoho o prostřednictví o vyjednávání ohledně německých požadavků.

30. září 1938 ve 2:30 středoevropského času zástupci čtyř zemí - Anglie, Francie, Německa a Itálie se dohodli, že Československo musí postoupit do 10. října 1938 pohraniční území obyvaného Němci Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k samotnému jednání nebyli přizváni.

    Velice hořce je přijata zpráva, mezi obyvateli Ludmírova a přilehlých obcích, o podpisu Mnichovské dohody, nazvané též Mnichovským diktátem. Platilo okřídlené "O nás, bez nás".  Tato Dohoda je důležitou událostí. Především mladší generace by neměla onu událost pominout. Bez jejího vnímání je hůře pochopitelné z dnešního úhlu pohledu, chápat zejména poválečé události. Příklon k Sovětskému svazu, o kterém bude nadále řeč, zejména jeho úlohou ve válečném konfliktu. Kofliktu takového rozashu, který dosud lidstvo nepoznalo. Avšak představitelé Anglie a Francie jsou doma vítání jako národní hrdinové. Válka byla zažehnána. Československý národ touto Dohodou inkasoval těžkou ránu, z která mu zlomila vaz. O to hůře, že od západních demokratických spojenců. 

 

 Mír je zachován. Na jak dlouho? Za jakou cenu?

 

Ludmírov v těsném sousedství Sudetenlandu

 

 

 

 

Zemědělský rok v Ludmírově roku 1939 

    V roce 1939 je v Ludmírově zaznamenána mírná zima, která se vyznačuje slabým mrznutím a plískanicemi. Chybí led do lednic. Jaro začalo hezkým počasím. Stálé, pěkné počasí v dubnu umožnilo rychlé zasetí. V květnu jsou zaznamenány vydatné srážky a z části zavinily, že ovocné stromy špatně vzkvétají, což se na podzim odrazilo ve špatné úrodě švestek, hrušní a jablek. V červnu do desátého, bylo v Ludmírově, jasné počasí, ale jakmile se začalo kosit na loukách, pršelo tak, že první posečení sena se zkazila. V tu dobu kvetoucí žita špatně okvetla a málo žita se urodilo. Léto bylo dosti teplé s mírnými dešti. Koncem července roku 1939 se začalo se žněmi. a při pěkném počasí byly brzo skončeny.

     Toho roku se dobře osvědčila mlátička "Mláticího sdružení". Toto sdružení se v Ludmírově ustavilo roku 1938. Za podpory od moravské zemědělské rady v Brně obdrželo 3.000 K a od pana přís. zem. výboru Viktora Stoupala 6.000 K. První předseda tohoto družstva byl Josef Vyroubal z č.p. 36. 

     Podzim byl studený a vydatně pršelo. Pro deštivé počasí se špatně selo. Ozimy málo urostly. Mnoho žit řídce vzešlo a některé se zaorala a znovu osela. Panuje obava, že žito špatně přezimuje. Sklizeň řepy a brambor se zdrželo a do konce října. Přes špatné podzimní počasí, jsou práce v poli skončeny v listopadu.