Zemědělství

               

      Člověk zabývající se zemědělstvím byl také výborným pozorovatelem počasí a přírodních poměrů.     

  

     Hlavní složkou stravy obyvatel byly obilné, luštěninové a mléčné pokrmy. Byly to kaše, husté polévky, noky, ze žita se pekl chleba. Pochopitleně důležitou složku ve stravování hrála zelenina. Masné výrobky a maso jedli obyvatelé především v období, kdy byla zima. Důvodem byla obava z nákazy v dobách tepla. Na konci patnáctého století mohl poddaný, který cestoval za svojí vrchností pojíst v hostinci při cestě. Oběd se skládal z polévky, kaše, pečeného masa. Maso se jedlo hlavně vařené, dušené a méně často opečené na roštu. Na stůl přicházelo vepřové, skopové a hovězí. Na panském dvoře na Bouzově nechyběla ani zvěřina. Při vaření se používaly živočišné tuky, hlavně sádlo. Se  zeleniny to bylo v našem kraji hlavně zelí, cibule, mrkev a okurky. Tuto zeleninu uměli naši předkové již ve středověku  zpracovávat pro pozdější konzumaci. A to budď naložením do slaného nálevu či kvašením. Je samozřejmé, že na stole nechybělo ani ovoce. Jablka, hrušky, višně a švestky znali naši předkové již ve středověku. Vyráběly se mošty, povidla, sušilo se. Ale také sloužilo jako kvas pro výrobu pálenky. Od 14. století bylo známé i tropické ovoce a to především citróny, pomeranče, mandle a fíky. Pro běžné obyvatele naší obce byl tento sortiment nedostupný s ohledem na pořizovací cenu.

 

 

     Jak bylo zmíněno hlavní složku tvořil chléb. Který se zadělával z ječné, žitné a nebo pšeničné mouky. Připravoval se tak, že z vlažné vody a zbytků těsta od předešlého pečení se vytvořil kvásek, smísil se s moukou v řídké těsto a to se nechalo vykynout. Potom se roztopila pec, ta se po vyhoření dřeva vymetla a pak se vsadil chleba. Chleba se zřídka kdy jedl čerstvý, velice často se sušily topinky či se drobil na zhuštění polévek. Movitější občané pekli různé koláče, vánočky, mazance, koblihy.

 

 

 

     Pozor až teprve v 16. století se definitvně oddělily sladké a slané chuťě. Koření si většinou pěstovali obyvatelé sami a nebo jej mohli zakoupit na trhu. Jednalo o kmín, mátu, kopr, libeček, bazalku. Na trhu bylo i koření orientální jako pepř, zázvor, skořice či hřebíček, avšak stejně jako exotické ovoce, pro běžného občana bylo toto zboží nedostupné. Bylo výsadou vrchnosti na Bouzově.  Potraviny a výrobky našich občanů se daly koupit a prodat na trhu. Většinou se jednalo o trhy na Bouzově, Lošticích. Ale i okolní obce skýtaly tuto možnost. Stolovalo se lžící. Vidlička se objevila až v 16. století a byla opět výsadou vrchnosti.  

     90% obyvatel žilo na venkově. Školství bylo v naší obci téměř na nulové úrovni. Sedláci zvládali bravurně péči o krajinu a dobytek. Žili jako poddaní a byli majetkem svého pána na Bouzově. Obyvatelé hospodařili na půdě, kterou jim vrchnost pronajala a za to museli zaplatati různé naturální dávky, materiální či pracovní pomoc.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Z této doby se můžeme setkat s pojmem plužina. Co to bylo? Bylo to něco jako katastr nemovitostí řečeno dnešní terminologií. Konkrétně šlo o všechny pole, louky, lesy, cesty, potoky i neobdělané pozemky. A od 13. století již známe vymezení hranic mezi jednotlivými pozemkovými majetky. V patnáctém století dochází k velkému rozvoji panských dvorů. I v Ludmírově je založen velkostatek, ale k tomuto tématu se ještě vrátíme.

 

  

 

     Obyvatelé bydleli v domcích ze dřeva, které se později začaly doplňovat kamennými konstrukcemi, především v podezdívce a v těch částech, kterému přiléhalo ohniště situované do koutu domu. Dřevo dobře izolovalo a bylo dobře dostupné z okolních lesů. Naši obec tvořily také zemědělské usedlosti, která se soustřeďovala kolem oploceného dvora. Tady stálo obytné stavení a různé hospodářské stavby, od různých kůlen a přístřešků po stáje a stodoly. Na vlastní usedlost navazoval záhumenek či zahrada, kde se pěstovala zelenina a plodiny vyžadující zvýšenou pozornost či ochranu. Rolníci si vyráběli co nejvíce potřebných věcí sami, tak přesto bylo nunté, aby řemeslníci byli přítomni ve vsi. Důvodem byl bezproblémový chod zemědělské činnosti. Šlo především o kováře. Ten vyráběl nářadí, koval koně. Ovšem práce  nebylo mnoho a svými zemědělskými výpěstky si přilepšoval tento řemeslník na živobytí. Doba se mění v 13. století. Rolník 11. či 12. století musel vystačit s podobně malým množstvím nářadí, jako jeho předchůdci v pravěku. Nezbytné byly nástroje ze železa jako sekera, motyka, srp a radlice. Malou radličkou se rozrývala půda. Vylepšená, ale nedostupné bylo železné krojidlo. Od 13. století naši předkové používali radlici, která půdu otáčela, což zlepšilo opět výnosy. Orba byla účinnější, neboť hlína byla obdělána do větší hloubky a zároveň obracena. I po orbě však museli lidé motykami a rýči rozbít hroudy hlíny a rozrušit nedoorané části pole. Poté se pole muselo uvláčet dřevěnými branami se zasazenými dřevěnými  a později železnými hřeby. Tak byly z pole vyvláčeny plevely a půda byla ještě více rozmělněna. Vláčelo se i po setí, aby se zrno dostalo hlouběji do země.

 

 

 

 

 

Z generace na generaci se přeříkávají lidové pranostiky. S počasím souvisela úroda, na které byl rolník, sedlák a nebo pachtýř či domkař se svojí zahrádakou závislý. Neúroda byla nosným základem bídy a ztráty v tom roce, se kterou se nemusel leckdo vyrovnat. Uvádím pár pranostik, které jsou notoricky známé:

 

 

 

"Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší"

"Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější"

"V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med"

"Mokrý máj - v stodole ráj"

"Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy"

"Mlhy v říjnu - sněhy v zimě"

"Když v říjnu listí nepadá, tuhá zima se přikrádá"

 

     Již od první kolonizace se člověk zabýval zemědělskou činností, kterou utvářel krajinu. Vyklučené lesy začaly stýkat prostor pro pěstování plodin a chov dobytka a jiného domácího zvířectva chovaného pro vejce, vlnu, maso, mléko.

  

 

     Významnou úlohu hrál v každém panství velkostatek. Ne jinak tomu bylo i v Ludmírově.

 

     Z kronik lze vyčíst, že velkostatek a polnosti byly zpustošeny třicetiletou válkou a dalo mnoho úsilí při jeho obnově.

  Společné žně 1967 

     Pěstuje se žito, hrách, oves, řepa, pohanka, řepa, ječmen, pšenice, brambory.

 

  

     Velkostatek do zrušení roboty spravoval rod Sylva-Taroucca. Na tomto velkostatku v Ludmírově se chovalo 400 kusů ovcí, které se pásly na stráni. Které byly v roce 1850 zasaženy morem.  V 18. století dochází k pěstování brambor a lnu.

léta šedesátá

     V rámci pozemkové reformy po první světové válce dochází k rozparcelování velkostatku k němuž připadá 92,5 ha zemědělské půdy a 230,66 ha lesa.

  

     Za první republiky obhospodařují své či pronajaté pozemky sedláci a domkaři. K pronajímání těchto pozemků domkařům dochází již od roku 1887.

      

 

S o u p i s  o s e v n í  p l o c h y   1 9 2 1

 

     V roce 1921 je proveden soupis osevné plochy v katastrech Ludmírova a Dětkovic.

Ze 760 hektarů a 73 árů tvoří:

 

26 ha 37 a travnaté plochy

7 ha 46 a zahrady ovocné

36 a zeleniřásky osázená

33 ha 85 a pastviny

337 ha 2 a lesy

1 ha 35a rybníky, močály, bažiny

10 ha 35 a plocha zastavěná, lomy apod.

 

z 343 ha 85 a je orné půdy je oseto

33 ha 93 a pšenicí

 62 ha 93 a žitem

46 ha 74a ječmenem

47 ha 5 a ovsem

14 ha 13 a ryžem

2 a prosem

10 a čočkou

7 ha 30 a

11 ha 2 a směsí obilovin

17 a mákem

87 a lnem

25 ha 18 a krmnou řepou

3 ha 19 a tuřínem

2 ha 73 a zelím

41 ha 58 a jetelem

12 ha 62 a směsí na zelené krmení

 

V tomto roce je zazanemnáno v Ludmírově sucho. Sedláci si stěžují na nedostatek vláhy a tím negativní dopad na úrodu, zejména v souvislosti s obilovinami.

 

    Sběr pícnin 2007 Chov dobytka. Říjen 2007. Autor: D. Žák

V e l k é  s u c h o   v   r o c e   1 9 2 2

 

     V kornice se dovídáme o velkém suchu jara roku 1922. Ludmírovská kronika doslova uvádí: "Dobytek na pastvě není vidět. Louky zejí prázdnotou. Je nedostatek kmení pro dobytek. Z nedostatku píce nemocní dobytek".

      V suchém a parném létě v Ludmírově tomu není jinak než na jaře. Obrovské sucho trvá do toho vanou větry. Potoky vysychají a lesy, stejně jako loni, jsou zamořeny mšenkou. Akorát výjimku tvoří úroda třešní, kterých je více než loni. Cena třešní se pohybuje 2 - 3 Kč za kilo.

     A aby toho nebylo málo, tak 12.7.1921 se v horkém letním dni nad Ludmírovem zatáhnou mraky. Příchází bouře a s ní krupobití. Kroupy jsou velké jako holubí vejce.

 

 

Z a l o ž e n í  M l á t i c í h o  s d r u ž e n í  v  L u d m í r o v ě  1 9 3 8

 

     V roce 1938 za podpory od moravské zemědělské rady v Brně ve výši 3.000 K je zakoupena mlátička pro nově vzniklé Mláticí sdružení. Přispěl taktéž přís. zem. výboru Viktor Stoupal částkou 6.000 K. Prvním předsedou byl pan Vyroubal Josef z Ludmírova č.p. 36. Díky pěknému počasí v roce 1939 započaly koncem července žně. Vládne spokojenost s využitím této mlátičky.

 

     Po druhé světové válce je dne 4.9.1957 - založeno 26 členy ze 17 zemědělských závodů Jednotné zemědělské družstvo.

 

Funkcionáři v JZD Ludmírov:

předseda Alois Hopjan, vedoucí účetní Jaroslav Petr, vedoucí rostlinné výroby Josef Vyroubal, vedoucí živočišné výroby František Chytil, skladník Albín Svozil, pokladní Emanuel Eliáš

 

     Chov dobytka říjen 2007  kravín 2010  

 

  

1.1.1965 - dochází ke sloučení JZD Ludmírov a JZD Milkov v jeden celek.

1975 - připojeno JZD Kladky a JZD Březko.

 

     

 

 

     Rychlý růst zemědělské výroby umožnil zvyšování životní úrovně družstevníků. Peněžní příjmy při porovnání od založení JZD se zvedly k začátku 80 let minulého stolení 3,5x. V životě a bydlení dosáhla vesnice téměř úrovně města. Rekreace, dovolená, která byla dříve neznámým pojmem se stala nezbytnou součástí života. Jednou z největších vymožeností bylo sociální zabezpečení družstevních rolníků.

 

   

 

     Po roce 1989 došlo k přeměně z JZD na ZOD Ludmírov akciovou společnost. I na úseku zemědělské výroby došlo ke změně v hospodaření. Zemědělský systém byl přetaven v dotační podporu diktovanou orgány EU, která určuje kvóty, výši dotací a jejich účel. Tlak na nízké výkupní ceny je neúměrný nákladům za výrobu. Potrvinový trh v České republice je zaplaven dovozem ze zemí, které mají vyšíí dotace na tyto produkty. Tyto ekonomická situace vedla k redukci chovu vepřového i hovězího dobytka.

 

  

 

     V čele ZOD a.s. je pan ing. Menšík. ZOD spravuje dále přidruženou výrobu a výrobu lahůdek v Jesenci.

    

     Na polích se pěstuje pšenice, ječmen, ovec, žito, řepka, jetel a také hrách, kmín, slunečnice. Chovají se vepři a hovězí dobytek.

    kravín 2010

 

 

Brambor je méně, obchodníci je budou dovážet

Datum: 10.03.1998 Autor: HELENA VACULOVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Ze střední Moravy Strana: 02

O l o m o u c - Zprávy o tom, že v zemi do konce března nezbude ani jedna brambora vypěstovaná v tuzemsku, považují jejich pěstitelé za přehnané, nicméně připouštějí, že si do sklizně budou muset letos obchodníci hodně pomáhat dovozy. " Na začátku února jsme šetřili zásoby brambor a upozornili jsme ministerstvo zemědělství, že budou stačit tak do konce dubna. Navrhli jsme mu také několik opatření, jak by se tato situace dala řešit. Dosud nám však neodpovědělo,"posteskl si předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky František Novák. Připustil však, že na další vývoj v zásobování se liší názory i uvnitř svazu, a proto nyní zjišťují stav zásob. " V polovině března budeme chytřejší,"uvedl Novák. Podle něho zemědělci jejich pěstování omezují, protože na něm prodělávají. To potvrdil i agronom družstva v Ludmírově na Prostějovsku Jaromír Březina. " Přestože hospodaříme v bramborářské oblasti, plochu jsme v posledních letech snížili ze sedmdesáti na pouhých deset hektarů. Pěstujeme je jen pro naše zaměstnance a pro kuchyni. Místo nich sejeme hrách a mák, které prodáme výhodněji,"uvedl Březina. Dodal, že brambory jsou také mnohem pracnější plodinou. " Na našich polích je hodně kamení a když jsme je sklízeli kombajny, byly hodně potlučené. Kdo by nám je však nyní vybíral ručně?"Mluvčí ministerstva zemědělství Marcela Dvořáková si však nemyslí, že stát bramboráře nechává na holičkách. " Není pravda, že pro ně nic neděláme. Mohou využít některé podpůrné programy garančního fondu, za sadbu ze zahraničí neplatí žádné clo a nyní finančně podpoříme i vývoz bramborového škrobu,"uvedla Dvořáková. Podle ministerstva také nehrozí, že po vyčerpání zásob budou brambory nedostatkovým zbožím, neboť jejich dovozu nebrání žádné velké překážky.

 

 

 

Zloděj odjel s traktorem

Datum: 14.04.2001 Autor: (eze) Zdroj: Zemské noviny Rubrika: Morava a Slezsko Strana: 10

KRIMI-MIX

Prostějov - O traktor značky Zetor přišlo zemědělské družstvo v Ludmírově na Prostějovsku. Neznámý pachatel jej odcizil ze dvora statku v nedaleké Ponikvi. Škodu zemědělci vyčíslili na sto čtrnáct tisíc korun.

6.5.2009 Autor: PETR SYROVÁTKA Zdroj: Prostějovský týden Rubrika: Zpravodajství Strana: 03

 

 

 

 

Protest: zemědělci v traktorech brzdili dopravu

 

 

Na malé výkupní ceny mléka včera upozornili farmáři z regionu projížďkou po prostějovském městském okruhu

 

Prostějov/ Zemědělci z regionu vyjeli minulou středu ráno do prostějovských ulic. Chtěli tak podpořit celorepublikové akce upozorňující na malé výkupní ceny mléka a špatný stav chovu mléčného skotu. Protestu farmářů se zúčastnilo pětadvacet zemědělských družstev celého okresu s osmadvaceti stroji. Řidičina ně mohli narazit po deváté hodině ráno na vnitřním městskémokruhu.

„Nasadili jsme traktory i s vlečkami, na některé zemědělci vyvěsili transparenty,“ upřesnil ředitel okresní agrární komory Augustin Kohoutek. Prostějované a šoféři popojíždějící za traktory si tak mohli přečíst – „Zastavme vybíjení českých krav!“ „Chceme rovné podmínky v celé EU“ nebo „Za dobrémlékodobrou cenu“.

„Jel jsem kolem centra téměř půl hodiny,“ zmínil řidič Petr z Olomouce na křižovatce Wolkerovy a Brněnské ulice. Zůstal s autem stát za jedním z traktorů, těsně před křižovatkou.

Zemědělská technika jezdila kolem centra proti směru hodinových ručiček. „To proto, že se lépe na okruh vjelo a lépe se z něj bude odbočovat na výpadovky z města,“ vysvětlil ředitel Agrispolu Mořice Jaromír Řezáč, který přihlížel protestům ve Wolkerově ulici. „Kdybychom jezdili opačně, tak jsme ještě víc blokovali dopravu. My však chceme hlavně upozornit na situaci, která je v zemědělství,“ vysvětlil Řezáč.

Farmáři přijeli do Prostějova ze čtyř směrů – od Kostelce na Hané, Plumlova, Němčic nad Hanou a Kralic na Hané. Krátce po deváté hodině tak doprava na desítky minut zhoustla. „Zhruba čtyřicet minut jezdily traktory po vnitřním městském okruhu,“ doplnil Kohoutek. Poté zemědělci zajeli na parkoviště místních obchodních řetězců a vydali se na cestu zpátky do práce.

„Cílem středeční akce bylo upozornit na situaci, která už téměř rok panuje v chovu mléčného skotu a u výkupní ceny mléka. Například litr mléka prodávají producenti za zhruba šest korun. Prodělají tak na něm dvě koruny. Nákladová cena litru mléka se totiž pohybuje kolem osmi korun. Farmáři tak od poloviny loňského roku přicházejí o peníze,“ uvedl Kohoutek.

Na Prostějovsku zatím žádné chovy skotu farmáři nezrušili. „Nezbývá nám nic jiného, než provoz udržet. Před několika lety jsme se začali soustředit na produkci mléka a pokud bychom museli pěstování skotu ukončit, zřejmě by to znamenalo konec celého družstva,“ poznamenal Jaromír Menšík, předseda ZOD Ludmírov.

S ním souhlasí i Augustin Kohoutek z agrární komory. „Produkce mléka je souvislá záležitost a nelze ji jednoduše ukončit,“ upozornil.

Podle představitelů agrární komory je mléko celoevropský problém. „Od březnového setkání s evropskou komisařkou pro zemědělství Mariann Fischer Boel v Praze se však nic nezměnilo,“ poznamenal.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič tvrdí, že stát tržní ceny mléka ovlivnit nemůže. Situace by se měla řešit na neformální Radě ministrů zemědělství Evropské unie v Brně. „Do toho ale přišlo odvolání vlády, které oslabilo české evropské předsednictví. Dá se tedy předpokládat, že na této schůzce nebude příliš veliká účast ministrů,“ informoval mluvčí MZ Petr Vorlíček.

Podle něj bude zastoupení obdobné jako při podobných schůzkách ministrů životního prostředí a dopravy. „Šéfů resortů dopravy přijelo snad jen šest,“ konstatoval mluvčí Vorlíček.

     

 

     V roce 2011 můžeme číst zprávy, že Česká republika není soběstačná ani v produkci mléka. Výroba mléka v přepočtu na osobu dosáhla v roce 2010 238 litrů na osobu, přitom spotřeba činí o 12 litrů více. Česká republika již ztratila v minulosti soběstačnost v řadě živočiných komodit drůbežím masem a vejci počínaje až po polovinu vepřového masa z dovozu. Totéž platí o mléce. 

     Snížená výroba mléka je způsobená nízkým stavem dojných krav, který činí v České republice zhruba 396 000 kusů v roce 2010. V roce 1990 se přitom chovalo v České repulbice 1,25 milionu dojnic. Tržby zemědělců z produkce mléka jsou téměř ztrátové. Likvidační zemědělská politika se projevila v nízkých výkupních cenách za mléko.  

 

 

 

  Bývalý kravín. Rok 2010. Autor: D. Žák 

       

 

Úděl českých zemědělců v EU

Datum: 23.6.2011 Autor: (ici) Zdroj: Haló noviny Rubrika: Z ekonomiky Strana: 06

 

PRAHA - Průměrná mzda v tuzemském zemědělství loni sice vzrostla o 3,3 procenta, tedy o něco výrazněji než průměrně rostly platy v České republice, avšak pouze na 18 644 korun.

 

Vyplývá to ze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2010, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství. Finanční ohodnocení lidí pracujících v odvětví tak zůstalo jen na zhruba třech čtvrtinách celorepublikového průměru.

Negativní roli hrají především současná pravidla Evropské unie, která znevýhodňují české zemědělství zejména vůči agrárním celkům ze zemí původní unijní patnáctky, a snižují tak jeho konkurenceschopnost. Projevuje se to zejména v dlouhodobé redukci živočišné výroby. Chovy prasat byly v posledních letech doslova likvidovány. Ve hře je přitom stále potravinářská bezpečnost České republiky. Dlouhodobým problémem odvětví je především stárnutí pracovní síly. Tento trend se negativně projevuje také v životě zejména odlehlejších regionů a nastoluje otázku další budoucnosti českého venkova. Nejvyšší zastoupení má kategorie pracovníků ve věku 45 až 49 let, do níž loni spadalo 45 % veškerých zaměstnanců v oboru. Následovala věková kategorie mezi 30 a 44 lety s podílem 33,1 %. Naopak do nejmladší skupiny mezi 15 a 29 lety patřilo jen 12 % zaměstnanců

.  

 

 

 

Požadují koncepci zemědělství

 

 

 

Datum: 16.5.2011 Autor: Zuzana Fialová Zdroj: Zemědělec Rubrika: Publicistika Strana: 04

Pokud má být zastaven propad české zemědělské výroby, je nutné zpracovat její koncepci, nejen celostátní, ale i jednotlivých oblastí. Důležité je zachovat produkci potravin ve vztahu k rozumné soběstačnosti ČR v základních komoditách a dotace směrovat k zemědělcům, kteří vytvářejí produkci a zaměstnávají lidi. Uvedl to předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda na semináři, který tento výbor pořádal v Praze.

 

 

Jak uvedl místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, české zemědělství má velký význam. Je důležité, abychom dokázali v rámci jednotného trhu obhájit české pozice,“ prohlásil na úvod setkání, které se zabývalo aktuálními problémy českého zemědělství a návrhy jejich řešení. „Všichni zodpovědní za stav zemědělství by měli jasně říci, jaké zemědělství chceme, protože poslední vývojové tendence nejsou příznivé,“ míní Hajda. Viceprezident Své projevy na semináři o aktuálních problémech českého zemědělství přednesl i místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (zprava) a předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Jan Hajda Foto Zuzana Fialová

 

Agrární komory ČR Bohumil Belada připomněl, že hlavním problémem je snižování rozměru českého zemědělství, které se nejvíce projevuje v živočišné produkci a speciální výrobě, jako jsou ovoce a zelenina. „Jestliže nebudeme mít živočišnou výrobu, je problém využít rostlinnou výrobu. Dalším efektem je výrazný úbytek pracovních míst nejen v živočišné výrobě, ale i navazujících oborech,“ konstatoval. Podle něj nejhorší scénář hovoří o tom, že ČR sice bude mít zemědělství s dobrým přístupem k životnímu prostředí, ale na obhospodařování 3,5 milionu hektarů půdy bude stačit 30 až 35 tisíc pracovníků. To znamená úbytek 90 až sto tisíc pracovních míst. To by vedlo ke zhroucení zemědělské soustavy a mělo by to negativní dopad do rozpočtu ČR, který by přišel zhruba o 25 miliard korun a dalších asi šest miliard korun by musel vyplatit na dávkách v nezaměstnanosti, vyčíslil viceprezident komory. K tomu, aby se zastavil propad českého zemědělství, je podle Belady důležité vyjednat nejlepší možné podmínky pro ČR v rámci společné zemědělské politiky po roce 2014, přesunout co nejvíce dotací do živočišné výroby a zapojit půdu, která není potřeba pro potravinářskou výrobu, do energetické koncepce státu.

Belada zdůraznil, že v rámci plateb top-up v letošním roce je třeba plně uhradit citlivé komodity a z národních dotačních programů podpořit živočišnou výrobu. Jde o rozšíření stávajících programů, jako je likvidace kadáverů, na které zatím nejsou vyčleněny žádné peníze. Dohodlo se však, že by měly dosáhnout 110 milionů korun, tedy šest korun na kilogram s otevřením pouze pro prasata a drůbež. Posílit by se měl rovněž titul repopulace prasnic. Měly by být otevřeny nové dotační tituly na ozdravení odchovů selat, plemenných kanečků a prasniček, kde se předpokládá celková suma 281 milionů korun, což představuje částku do tisíce korun na jedno ustájovací místo. Dalším novým titulem je podpora ozdravování chovů drůbeže. Celková suma se předpokládá na úrovni 347 milionů korun.

Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal však poukázal na to, že existují sice přísliby plateb na rizikové komodity ve výši 1,4 miliardy korun, ale poslanci zatím nemají v ruce návrh zákona, který by to upravoval. Podle něj je již květen amůže se stát, že nastane časový problém ho schválit.

Hajda ve svém vystoupení upozornil, že některé regiony dosahují zisku sto korun na hektar, jiné pak 1700 korun na hektar. Tato rozdílnost podle něj není dána úspěšností hospodaření, ale nastavením systému dotací. Předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček připomněl, že je trápí nejen změny v agrární politice, ale především klimatické změny, zejména rozšiřování suchých oblastí. Problémem jsou rovněž eroze a degradace půd. „Půda se stala strategickou komoditou, která snese srovnání se zlatem. Zemědělství by se proto mělo brát jako strategické odvětví,“ poznamenal.

 

Ohrožením je zvýšení daně z přidané hodnoty

 

Podle Hajdy základním cílem pro zemědělce je zachovat potenciál produkce potravin. Podle Organizace OSN pro zemědělství a výživu (FAO) vzroste potřeba potravin do roku 2050 o 70 procent. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský uvedl, že v současnosti se v EU sice prosazuje zvyšování potravinové soběstačnosti, ale v České republice vzrůstá tlak na extenzitu. Zatímco v původních zemích Evropské unie produkce roste, v České republice se snižuje. Roste rovněž záporné saldo zahraničního agrárního obchodu ČR. „Domníváme se, že významný podíl na této skutečnosti má nerovná soutěž našeho potravinářského průmyslu s obchodními řetězci. Jednoznačně se prokazuje rostoucí síla nadnárodních distribučních podniků,“ prohlásil Jirovský s tím, že tomuto tlaku by se zemědělci měli bránit sdružováním a posilováním odbytových organizací. Významné změny po vstupu do EU přinesl vývoj kurzu koruny vůči euru, který zpevnil o 21 procent, doplnil.

Negativní dopad do resortu bude mít podle Jirovského i navrhované zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). „Nelze počítat s tím, že obchod něco z výše DPH utlumí. Podle hodnocení vývoje cen potravin za minulé období, kdy se DPH zvýšilo o pět procent, se to promítlo celé do cen potravin,“ sdělil předseda Zemědělského svazu ČR. Zvýšení DPH u potravin považuje za jedno z největších ohrožení zemědělsko-potravinářského komplexu i prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. „Jsme přesvědčeni o tom, že potraviny by měly i nadále zůstat ve snížené desetiprocentní sazbě DPH,“ míní. Podle něj s ohledem na stávající ekonomickou situaci dojde pravděpodobně k narušení trhu s potravinami. Sami obchodníci uvádějí, že nejsou schopni absorbovat žádné zvýšení cen, uvedl. To může podle něj znamenat také snížení poptávky po potravinách a zemědělské produkci, nejvíce postiženy budou sektory drůbeže a prasat, domnívá se Toman. „Na jedné straně je budeme podporovat a na druhé straně tímto způsobem ničit,“ řekl Toman. Existuje tu i vysoké riziko, že lidé budou nakupovat potraviny v příhraničních oblastech, protože sousední země mají podstatně nižší DPH u potravin, dodal.

 

***

 

 

 

  

*Klíčové informace *

 

* Pro zastavení propadu českého zemědělství je podle účastníků semináře v Senátu mimo jiné důležité zpracovat koncepci odvětví, zachovat rozumnou soběstačnost v potravinách a dotace směrovat na produkci. * Pokud by v ČR nebyla živočišná výroba, ubylo by asi sto tisíc pracovních míst. * Ohrožení zemědělsko-potravinářského komplexu představuje také navrhované zvýšení daně z přidané hodnoty u potravin.

     

 

V loňském roce přitom dál pokračoval odliv zaměstnanců ze zemědělství. Meziročně jich ubylo pět procent. Ke konci loňského roku tak v oboru pracovalo 114 200 osob. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti klesl o 0,1 procentního bodu na 2,3 %.

Důvodem poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví přitom nejsou jen špatné platové podmínky.

 

Sklizena desetina ploch obilí

Datum: 27.7.2011 Autor: (ČTK, sp) Zdroj: Právo Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 15

Zemědělci zatím sklidili desetinu ploch osetých obilím a 23 % výměry řepky. Výnosy jsou mírně vyšší než loni. Údaje zveřejnila Agrární komora ČR. Průběh žní brzdí časté deště.

K 26. 7. bylo sklizeno 138 615 hektarů obilovin z 1,349 miliónu osetých hektarů. Průměrný výnos zatím dosahuje 5 t/ha, což je meziročně o 0,3 t/ha více. Řepku farmáři sklidili z 86 123 hektarů s průměrným výnosem 3,1 t/ha proti loňským 2,83 t/ha. Řepkou letos zemědělci oseli rekordních 373 tisíc hektarů.

 

Tradiční plodiny z polí pomalu mizí

Datum: 20.9.2011 Zdroj: Haló noviny Rubrika: Z ekonomiky Strana: 06

PRAHA - Na tuzemských polích mají nyní největší zastoupení ekonomicky nejvýhodnější obiloviny a řepka, na které připadá 74 procent osevních ploch. Naopak výrazně klesl podíl brambor a cukrové řepy, ale i dalších tradičních plodin.

Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco v roce 1946 měly obiloviny na celkové osevní ploše podíl 53 %, letos to bylo 59 %. Ještě výraznější nárůst vykázala řepka, která byla v roce 1946 pěstována pouze na necelém procentu osetých ploch. Do letošního roku ale podíl polí s řepkou vzrostl na 15 % a z této olejniny se stala druhá nejrozšířenější plodina.

Pěstování řepky se farmářům díky výrobě biopaliv a příznivým cenám na rozdíl od řady ztrátových plodin vyplácí. »V roce 2011 dosáhla

její osevní plocha historického maxima 373 000 hektarů. K významnému růstu osevních ploch s řepkou dochází přibližně od poloviny sedmdesátých let, přičemž tempo růstu bylo nejrychlejší v 90. letech,« komentovala statistiky Renata Vodičková z ČSÚ.

Produkční plochu znásobil mák, který byl letos pěstován na 31 000 hektarech tuzemských polí. »V ČR tradičně pěstovaný potravinářský mák je pro pěstitele ziskovou vývozní komoditou

a naše republika paří mezi nejvýznamnější producenty potravinářského máku na světě,« podotkla Vodičková.

 

Brambory, řepa i len na černé listině

 

Na druhou stranu v ČR výrazně klesla plocha s bramborami, které jsou tradiční plodinou. V roce 1946 brambory zaujímaly 12 % celkové osevní plochy a letos se jejich zastoupení snížilo na pouhé jedno procento. Plocha 26 000 hektarů, na které byly letos brambory pěstovány, je nejnižší v historii a ve srovnání s 50. lety minulého století klesla o zhruba 94 %. »U brambor došlo k zásadnímu poklesu jejich využití nejen pro účely krmné, ale i pro lidskou spotřebu,« upozornila Vodičková, Zatímco v roce 1950 průměrný Čech ročně zkonzumoval 146 kilogramů brambor, tak v roce 2009 jich bylo pouze 65 kg.

Snížily se i plochy s cukrovou řepou, která v roce 1946 zaujímala čtyři procenta polí a letos pouze dvě procenta, což podle Vodičkové souvisí s problematickým odbytem této komodity na českém i mezinárodním trhu. Zemědělci na orné půdě pěstují také méně pícnin, jejichž podíl se snížil z 23 % v roce 1946 na loňských 17 %. Plochy českého lnu klesly v roce 2008, kdy byly minimální, v porovnání s průměrem 50. let až o zhruba 97 % na 1300 hektarů.

 

Nevyvážená druhová skladba

 

Zároveň se změnila druhová skladba pěstovaných obilovin, která ještě na začátku 60. let minulého století byla podle Vodičkové mnohem vyváženější. Například v poválečném roce 1946 bylo na největší ploše pěstováno žito (33,4 % polí s obilím), za kterým následovala pšenice (26,8 %), oves (25,1 %) a ječmen (13,8 %). Letos ale podíl žita na polích s obilovinami klesl na 1,7 %, naopak v případě pšenice se zvýšil na bezmála 59 %.

Snížení zastoupení pěstebních ploch ovsa na obilovinách z 25,1 % v roce 1946 na letošních 3,1 % dala Vodičková do souvislosti se stagnujícími výnosy a poklesem počtu koní v tuzemských chovech. »Podíl ploch ječmene se ve stejných letech zvýšil z 13,8 na 25,4 %. Došlo k nárůstu ploch ječmene jarního, ale i ozimého, který se užívá převážně ke krmným účelům,« dodala Vodičková.