Pamětihodnosti


    

 

 

Pomník padlým hasičům za první světové války 1914 - 1918

 

Za první světové války narukovalo z Ludmírova 72 mužů z toho deset padlo a jeden na následky zranění později umírá. 

Na pomníčku jsou dnes pouhé stopy po fotografiích, které byly dříve na pomníčku umístěny. Před pár lety bylo okolí pomníčku důstojně opraveno. Na Památku zemřelých je zapálena svíčka. Před úpravou se pomníček nacházel uprostřed vzrorstlých keřů. Pomníček je vedle autobusové zastávky naprosti hostinci U Nováků. Stojí před současnou hasičskou zbrojnicí. 

 

Na pomníčku je nápis:

 

 

1914 - 1918 Upomínce padlým bratrům hasičům

Datum výstavby není autorům známo. 

 

Čest jejich památce!

 

 

 

 

Památník RA 1982       

 

Pomník padlým občanům a vojákům RA, kteří padli 9. května 1945

 

     V roce 1946 byl vystaven na křižovatkce z Ludmírova od na Hvozd či Ponikev vystaven obětem druhé světové války pomík "Na srdéčku" z 9.5.1945. Pomník je upomínkou všem, kteří první den svobody padli na tomto místě při náletu tří sovětských stíhaček do davu. Počet padlých sovětských vojáků se liší, nejčastěji se uvádí deset obětí. Tito vojáci jsou pochováni na hřbitově v Olomouci. Dále to byli tři civilní občané z Ludmírova a Ponikve. A německý voják. Tento je pohřben v Kladkách. Některé zdroje uvádějí větší počet něměckých vojáků a jejich údajném pohřbení v Průchodnici. Jedná se však o ústní interpretaci.

     Od druhé světové války do roku 1989 se vždy k výročí konce druhé světové války (9.5.) konaly průvody, které vyšly z Ludmírova, ze Hvozda a z Ponikve. Právě "Na srdéčku" došlo k jejich setkání, kde dále došlo k připomenutí výročí konce druhé světové války. a položení věnců. Okolí pomníku bylo upaveno, ohrádka pomníku natřena a vysazeny macešky. V posledních letech je pomník mimo zájem. Došlo ke skácení dvou stromů nacházejicích se za ním.

Vedle pomníku se nachází autobusová zastávka "Na srdéčku" a taktéž je zde červená turistická značka, která vede od Konice přes Průchodnici dále až ke Zkamenělému zámku a Javoříčka

 

Na pomníčku je umístěn verš:

Svobody květ bílý první den, krví skropili jste tuto zem.

 

Čest jejich památce!

 

 

 

 

 

 


Empírový statek z konce 18. století č.p. 23 v Ludmírově

Ve východní části obce za potokem Špraňkem se cestou k lesu Březí nachází empírový statek z konce 18. století. Stavení slouží k soukromému bydlení.

 

 

 

Bývalá část velkostatku. Dům č.p. 1 a skupina 4 líp z roku 1661

 

Naproti empírovému statku č.p. 23 můžeme ve stínu urostlých lip spatřit další ukázku lidové architektury. Jedná se o zbytek velkostatku. V objektu byla umístěna pekárna, která ještě v padesátých letech produkovala pečivo, zejména vynikající housky. Před objektem se nachází skupina čtyř líp vysazených roku 1661

 

 

 

Boží muka na východní části Ludmírova nad společným hrobem občanů po vpádu Švédů. Podle zápisu z kroniky zde byli tři, ale dochovala se jedna. Boží muka je drobná stavba ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Symbolizují sloup u kterého byl bičován Ježíš Kristus.A Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či místech, kde někdo zahynul.

 

Kaple sv. Anny z roku 1834

 

          

 Kaple sv. Anny z roku 1834

 Ve středu obce, v těsném sousedství potoka Špraňk stojí ve stínu líp, které jsou označeny jako Památné stromy (v současné době jeden kus) krásná nedávno opravená kaple sv. Anny z roku 1834. Kaple je malá křesťanská modlitebna. Plnila též funkci zvonice a to zejména od dob osvícenství, kdy se vesnice snažily udělat pokroky v protipožárních opatřeních. Před touto kaplí stojí křž.

 

Svátek všech mrtvých - Dušičky 

     Svátek mrtvých neboli lidově „Dušičky“ jsou podle křesťanské tradice vzpomínkou na zesnulé, kteří na tuto skutečnost nejsou ještě připraveni, nedosáhli věčné blaženosti, jejich duše pobývají v očistci. Tento svátek připadá na 2. listopad, tedy den po svátku Všech svatých. Svátek Všech svatých vychází z události vysvěcení původně antického chrámu Pantheonu v Římě v roce 609. Tento svátek předcházející dušičkám je tak vzpomínkou na zemřelé, kteří dosáhli věčné blaženosti. Podle římskokatolického kalendáře jsou Dušičky vzpomínkou na všechny věrné zesnulé, podle protestantské církve Památkou zesnulých.

     Svátek mrtvých se už v křesťanském světě slaví od 10. století, v roce 998 jej zavedl benediktýnský opat Odillo ve francouzském klášteře Cluny. V podstatě tak reagoval na přetrvávající pohanské obřady. Pravda je, že kořeny tohoto svátku jsou mnohem starší, historikové předpokládají, že je odvozen z keltského svátku Samhain, kterým pro Kelty končil starý a začínal nový rok. Keltský svátek se slavil v předvečer 1. listopadu. Keltové věřili, že v tuto noc se svět živých a mrtvých propojuje, a proto zapalovali ohně, aby duše mrtvých přišly, ohřály se a pobyli se svými blízkými. Od 13. století se památka věrných zesnulých rozšířila a začala se slavit v 18 dalších evropských zemích. V Římě zdomácněl svátek až ve 14. století. V tento den se v některých křesťanských zemích konali tři mše za zemřelé, tento zvyk v polovině 18. století potvrdil papež Benedikt XIV a určil jej pro kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. Od roku 1915 se tato podoba rozšířila na popud papeže Benedikta XV po celé římskokatolické církvi.

     Ke svátku zemřelých se vztahovala a vztahuje řada lidových zvyků a pověr. Dříve se v podvečer Dušiček sešla celá rodina a naplnila lampu máslem, aby si tak duše mohly potřít spáleniny. Blízcí lidé se večer napili studeného mléka, aby tím své duše ochladily. Na svátky Všech svatých a Dušiček se dříve doma peklo zvláštní pečivo zvané „dušičky“. Těmi byly obdarováni žebráci, pocestní a chudí lidé v obci. V některých částech Čech se pekly všesvaté rohlíky a dušičky, ty byly oproti tradičnímu pečivu větší.

     V den Dušiček věřící a v určité míře i nevěřící lidé navštěvují hřbitovy a hroby svých zesnulých a zdobí je věnci, květy, svícemi a případně se za ně modlí. V minulosti naši předkové na hroby pokládali navíc kamínky. U pravoslavně věřících se objevuje zvyk výročního přípitku na hrobě, tradičního jídla na hřbitově.

     

 Kříž před kaplí sv. Anny 

 

     

 

 

Kříž v západní části obce

     

 

 

V katastru obce Ludmírov se nachází stromy s označením Památný strom. Za památný strom mohou být vyhlášeny dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem, nebo jsou významnými krajinnými dominantami, je-li o vzácný či cizokrajný (introdukovaný) druh nebo o strom, který připomíná významnou událost.

Památný strom - lípa v těsném sousedství kaple sv. Anny

Památný strom Dub na Čihadle jehož stáří je 200 let

Jedná se o 22 metrů vysoký strom.