Zajímavosti

 Větřák u Dětkovic

 

"Klapák" u Dětkovic

 

Málokdo ví, že mezi Ludmírovem a Dětkovicemi se nacházel starý mlýn. Sloužil od roku 1872 do roku 1942 (někde je uváděn rok 1944), kdy byl rozebrán. Ve mlýně mlel O. Faltýnek z Dětkovic. Mlýn byl dřevěný. Mlýn měl dvě patra. Ve mlýně se mlela mouka, kroupy a nebo lněné semínko. Do mlýna jezdili z daleka (Klužínek - 2 hodiny cesty) a vozy stály v lesíku u Dětkovic. Mlýn čtverhraný byl otočen od severozápadu k jihovýchodu.

Procházka malíře Kučery a E. Stoklasy

"Nad počátkem dědiny na straně ludmírovské stojí na kopečku za lesíkem typický větřák „německého“ (beranino) rázu. Přišli jsme k němu v pondělí 29. června 1925 po dlouhé cestě pěšky z Chudobína u Litovle s malířem Kučerou o 4. hodině odpolední a hned jsme se při prudkém větru a nevlídném, deštivém počasí dali do práce: já jsem psal a malíř kreslil.

 

Větrák stál, nemlel, nikde nebylo nikoho, jen vichřice třásla starým stavením, a úpěla v jeho černém trámoví. Mlýn čtverhranný natočen byl od severozápadu k jihovýchodu, křídly byl obrácen k severozápadu. Vzadu vedou na větřák dřevěné schůdky s podélnou šikmou tyčí na opírání pod šindelovým krytem; přijdeme na pavlačku na plošinku dřevěnou, s niž se vstupuje do větřáku brankou z desek, pobitou dvěma laťkami, s železným zámkem pod železnou páskou, (objímkou). Byla toho svátečního dne zavřena. Dole šikmo k zemi trčí neotesaný, oloupaný kmen, jímž se mlýn otáčí pomocí provazu a kozy dřevěné, stojící vedle. Poblíž pně ležel velký kámen a dřevěný kolík trčel ze země.

 

Celý mlýn je zbudován z dlouhých zčernalých desek. Hrubě přitesaný hřídel, skoro čtverhranný, kolem něhož se mlýn otáčí, strmí ze středu kříže, utvořeného soustavou ohromných klad s opěrnými šikmými kládami. Ve výši asi 3 m od země jest čtverhranná podlaha mlýna, od níž desky kolmo sahají až dolů, a uprostřed pod touto podlahou odpředu dozadu táhnou se dvě mohutné klády, podobně jako všecky ostatní jen zcela hrubě přitesané. Bok mlýna, jenž byl obrácen k lesíku u Dětkovic, jest přepažen hrubou deskou, nad níž vlevo jest kulaté okénko, ucpané dešticí, a poněkud výše vpravo podobné okénko. Dole u země je veliká, kolmá, zašpičatělá skulina. K tomuto boku a k plošince zadních schůdků přiléhá přístavek, jenž ostrým hrotem směřuje k zemi. V boku jeho na straně jest dřevěné podélné okénko a vzadu pod stříškou trčí plechový komínek. Průčelí s křídly má trojúhlý štít s dvířkovým vikýřcem, z jehož okrouhlého otvoru trčí osa křídel, jež při otáčení dosahují až k zemi. Středem každého křídla se táhne silné břevno (rameno hrotnice), jež je nahoře zesíleno kratším trámcem (kleští), spojeným s ramenem třemi železnými ráfy (ankry).

 

Křídlo vyhlíží jako řídký žebřík, do výše se zužující, jehož příčky prostrčeny jsou prostředním břevnem (ramenem). Mezi příčky je vsunuta řada tenkých deštiček „plachet“, jež se dají vyjmouti a leží pak před mlýnem zatíženy kameny. Konce příček opírají se o zadní část bočních trámců křídlového žebříku (nejdou zde tedy skrz) a deštičky vsouvací „plachty“ jsou zase přepaženy spojovacími příčkami.

 

Druhá boční strana mlýna (stojíme-li tváří obráceni proti křídlům, tedy levá) podobá se boční straně pravé, ale není přepažena deskou a má vlevo nižší okénko (asi uprostřed) s plechovou stříškou čtverhranné (Čtvercové) a vyšší okénko vpravo okrouhlé; obě okénka byla ucpána zvnitřku dešticemi. Nad zadním přístavkem táhne se dlouhý plechový pás ke stříšce schůdků a nad tím znáti zřetelně obrysy obdélníku, činícího dojem dveří neb okna (patrně na větrání a osvětlování mlýna zvenčí). Pod trojúhelníkem zadního štítu na krajích čouhají dva trámce a ve štítu blízko základny a oněch dvou trámců jsou tří podélné vodorovné otvory (jeden vlevo a dva vpravo) a z krajních otvorů trčí rahýnka. Střecha mlýna jest šindelová. Mlýn dětkovický je tedy typický mlýn „beraní“ (kozelčí) starého slohu".

 

V roce 1834 žilo v Lumírově a Dětkovicích v šedesáti domech 476 obyvatel. V roce 1900 při sčítání je zde  96 domů a 582 obyvatel.

 

 

Od roku 1850 byl Ludmírov částí soudního okresu Konice a politického Litovel.
Od roku 1960 je okresem Prostějov.

Výstavba silnice Hvozd - Ospělov


V roce 1913 se začíná vyměřovat silnice ze Hvozda do Ospělova. A uvažovalo se o pokračování cesty až do Blažova. Výstavbu přerušila první světová válka, takže stavět se začalo v roce 1921. Stavební materiál byl kámen a těžil se v lomu v Horách. Práce byla ruční nebo potahová. Postavena byla první etapa. Od Hvozdu po "Smítalův kříž".

O tři roky později tzn. v roce 1924 se započalo se výstavbou druhé etapy od "Smítalova kříže" do Ospělova.  

 

7.10.1927 proběhla kolaudace stavby.